1. Oou... xD

21. května 2011 v 16:12 | Katarina Ghön |  Zase JÁ?!
První kapitola... No nevim... Komentujte :-)
,,Rodriquezová. Tak proč nemáš úkol tentokrát?? Jaká výmluva nás čeká dnes? Minule to byl pes, kterýmu se nelíbila slovesa v minulém čase a tentokrát to bude babička, kdo ti úkol rozkousal??" zeptal se mě Skinner-náš nejmilovanější učitel. Někdy bych ho nejrači uškrtila tou neonově růžovou kravatou, co má na krku. Profesůrek se naučil nový hlášky, aby mě setřel jo? Tak to se mu teda nepovede! ,, No to je tak, já dělala úkol s Vallikou, ale ve jménu ekologie jen do jejího sešitu." řekla sem a nasadila nevinej pohled, kterej ho dováděl k šílenství. ,,Tak ekologie? Víte vy vůbec, co to slovo znamená?" zeptal se naoplátku on mě. ,,Víte vy, co znamená slovo inteligence?" zeptala sem se ho zase pro změnu já a on zaťal ruce v pěst až mu zbělaly klouby. Na chvíli nastalo ticho a on se jen díval, jak ostatní s těží zadržují smích. Ještě chtěl něco říct, ale dyž už se nadechoval otevřely se dveře a do třídy vešel ředitel s nějakou druhou osobou, dle toho, jak vypadala bych ji identifikovala jako kluka, ale nehodlám to zjišťovat. Aspoň ne teď, dyž sem mu vděčná za záchranu svýho života. Ředitel popošel k Skinnerovi a něco mu řekl. Potom odešel a toho kluka, co s ním přišel mu tam nechal na pospas. Chudáček… Tak ho lituju. ,,Třído!" řekl zdřejmě aby si sjednal pořádek v tom hluku, který nastal. No popravdě mu to moc nepomohlo. Na kydy nemám čas, musím dospat ten včerejší flám. Sesunula sem se na teda lavici a za pár minut jsem byla tuhá. Skinner byl zdřejmě rád i za to málo, a tak se mně nečekaně ani nesnažil probudit. O to se postaral někdo jinej. ,,Kurňa Kath! Stávej!" To by se ti tak líbilo co? Podívala sem se na osobu stojící za mnou, která do mě mlátila pěstmi. ,,Zdar Nicky!" křikla sem až se lekla. Nicky je moje spolužačka. Je drbna první třídy a nic jí neunikne, takže dyž se chcu dozvědět nový drby vím za kým mám jít. ,,Snažím se tě tady zbudit už nejmíň deset minut!" Já sem si říkala, co mě to šimrá a vona tady do mě buší jo?(To není buší, jako buší, ale jako buší… Chápete ne? To je aspoň rozhovor na úrovni J). ,, Už je konec vyučování! De se domů!" Proč na mě čumí jako na debila? Oj to sem fakt spala čtyři hodiny? To není možný! ,,Heh? Už du." Moje nožičky! Beru bágl a zdrhám! Dneska fakt nemám náladu s ňou jít dom. ,,Hej Kath? Počkej! Dneska mám stejnou cestu, takže můžem jít spolu." Dopr**le! Bože za co mě trestáš? Nechlastám,nehulím,nemluvím sprostě a nelžu, tak proč? Jako by se nade mnou ozvalo: Právě proto. No super! Spráskla sem ruce a počkala na tu žůžovou krasotinku, co za mnou letěla jako buldok. ,,Je ti fajn? Dneska vypadáš nějak hůř, než normálně!" zeptala sem se toho udýchanýho tvora… Bože! ,,Mám rozmazanou řasenku?" Cvak cvak! Asi se jí z hlavy sypou kolečka. A to mě maminka učila, že lhát se nemá. Jak se jí z té její palice může něco sypat, dyž ju má prázdnou??
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama